Když jsme v sedm hodin ráno odjížděli z Pokhary, slunce už nám osvětlovalo kulisy bílých zasněžených hor pohoří Annapurny a Manaslu. Díky otáčení hlavy za těmito krásnými scenériemi v pozadí jsme pak cítili určitou bolest za krkem v zahajovacím místě našeho splavu – mostě u města Damauli. Projížděli jsme kolem nejvyšších hor na světě.
Lower Seti. Seti=bílá. Rychle vyházet rafty, přebalit věci do barelů, nafoukat čluny, přivázat barely, rozdat pádla, vesty a helmy, trochu školení bezpečnosti a jdeme do lodí. Na přípojném ramenu řeky si vyzkoušíme probranou teorii v praxi a už vplouváme do oné Bílé řeky.

První den nás čeká delší, asi dvaceti pěti kilometrový úsek. Řeka příjemně teče, proto není potřeba pádlovat celou dobu. Volné chvíle využíváme ke skoku do vody, kde se necháváme unášet proudem. Jde sice o ledovcovou řeku, ale voda je spíše osvěžující než studená.

Náš Nepálský kapitán nás svolává zpět do lodi, protože se blížíme k „Rapidům“. To jsou části řeky, kde si užije celá posádka zábavu. Jedná se totiž o pasáže s větším skolen, kde voda teče rychleji, někdy přes větší kameny. Asi po třech hodinách na řece přirážíme v zátočině na písčité pláži. Naše ubytování pro následující noc.

Příprava obědu i večeře probíhala podobně. Nepálští vodáci vytahují z barelu ingredience, nádobí, pár kýblů a pět lavórů. Do každého nabírají vodu z řeky, do které kapnou pár kapek jódu pro dezinfekci a začínají připravovat naše dnešní menu: Dal Bhat (rýže a čočka) se zeleninovým salátem, fazolemi a tuňákem. Dal Bhat je tradiční nepálské jídlo, které člověka zasytí, ale netíží. Existuje takové heslo: „Dal Bhat power, 24 hour, no sleep, no shower“. V částečném překladu to znamená: „Síla Dal Bhátu vydrží 24 hodin a to i bez sprchy a spaní“.

Večer jsme seděli u ohně, popíjeli nepálské pivo "Gorkha", povídali a zpívali. Nakonec jsme usnuli pod nebem posetým hvězdami. Zahříval nás nejen oheň, ale i místní tuláčtí psy, se kterými jsme se ráno probudily. První ranní paprsky nás probudily do dalšího krásného dne. Sbalili jsme věci a vyrazili na druhý, kratší úsek našeho splavu. Cílové místo se nachází u „dálnice“ Pokhara-Kathmandu na soutoku řek Lower Seti a Trisuli. Jelikož jsme tuto akci podnikli v říjnu, tedy v době druhého největšího svátku Tihar (třídenní festival se spoustou barev, světel a vzdávání díky bohům) byly všechny autobuse obsazeny. Proto jsme zažili i jízdu na střeše autobusu po Nepálské "highway (dálnici)".

Zážitek se vším všudy, až na ten prach.